Léčba kortikosteroidy

Kortikosteroidy (často nazývané jednoduše „kortikoidy”) jsou velmi účinné léky. Tlumí zánět, alergickou reakci a aktivitu imunitního systému. Používají se u širokého spektra diagnóz — od astmatu a kožních zánětů, přes revmatologická onemocnění, až po některé hematologické nebo nervové choroby.

Účinek je často velký a rychlý. S tím ovšem souvisí i rizika nežádoucích účinků, která rostou s dávkou a délkou léčby.

Jak rizika minimalizujeme

Při předpisu kortikosteroidů se řídíme třemi pravidly:

1. Nejmenší účinná dávka. Vždy hledáme minimum, které ještě pomáhá — a co nejdříve dávku snižujeme.
2. Lokální podání, kde to jde. Místní formy (kožní krémy, kapky do nosu nebo do oka, inhalace, kloubní injekce) působí jen v cílové oblasti a mají minimální celkové vedlejší účinky.
3. Kombinace s jinými léky. Někdy lze celkovou dávku snížit nasazením tzv. steroid-šetřících léků (imunosupresiva).

Na co dávat pozor během léčby

1. Cukrovka

Kortikosteroidy zvyšují hladinu cukru v krvi. Diabetici by měli během léčby:

• častěji měřit glykémii
• hlásit lékaři zvýšenou žízeň, časté močení, únavu — možné známky vysokého cukru

2. Nálada (steroidní deprese)

Léčba může vyvolat pokles nálady, ztrátu zájmů, podrážděnost. U některých pacientů naopak euforii nebo neklid. Pokud cítíte, že se vaše duševní rozpoložení mění, dejte vědět lékaři.

3. Žaludek a vředy

Kortikosteroidy zvyšují riziko vředu žaludku. Pokud nejde lék vysadit, lékař současně předepisuje léky na ochranu žaludeční sliznice.

4. Kosti (osteoporóza)

Při léčbě delší než 6 měsíců ve vyšších dávkách kortikoidy zhoršují kostní hustotu. Doporučujeme:

• denzitometrické vyšetření
• preventivně vápník + vitamin D (a v indikovaných případech specifické léky proti osteoporóze)

5. Krevní tlak a tuky

Kortikoidy mohou zhoršit nebo způsobit hypertenzi a zvýšit hladinu krevních tuků. V průběhu léčby tedy:

• kontrolujte si tlak (vlastní tlakoměr, případně častější návštěvy)
• nechte si pravidelně vyšetřit cholesterol a triglyceridy

Při operaci, úraze nebo akutní nemoci

Pokud užíváte kortikosteroidy a dostanete se do stresové situace (úraz, akutní operace, závažná infekce), vždy o tom informujte ošetřující lékaře. Tělo v zátěži potřebuje vyšší dávku — a tu nedokáže samo vyrobit, protože kůra nadledvin je dlouhodobou léčbou utlumena.

Vysazování — proč nikdy ne náhle

Při vyšších dávkách kortikoidů začne tělo přibližně po 5–10 dnech snižovat tvorbu vlastních hormonů (kortizolu). Pokud lék náhle vysadíte, tělo zůstane bez něj — a pacient může zažít tzv. detrakční (vysazovací) syndrom:

• výrazná únava, slabost
• bolesti svalů a kloubů
• nevolnost, nechutenství
• pokles tělesné teploty a krevního tlaku
• v těžších případech kolaps

Kortikoidy proto vysazujeme vždy postupně, podle plánu, který vám stanoví lékař — ten, který léčbu nasadil. Vlastní úprava dávky bez konzultace je nebezpečná.